Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Inhibitory přenosu signálu jsou látky, které blokují proces přenosu signálu, tj. vzájemně navazující události na molekulární úrovni uvnitř buňky. Blokování přenosu signálu může ovlivnit mnoho funkcí buňky, včetně buněčného dělení a buněčné smrti, a mj. může zabíjet nádorové buňky. Některé inhibitory přenosu signálu se proto používají v protinádorové léčbě. Viz také inhibitor, přenos signálu, protinádorová léčiva.

Přenosná dětská obrna je jiný název pro poliomyelitidu. Pozor: Přenosná dětská obrna není totéž co dětská mozková obrna!

Sexuálně přenosné nemoci je jiný název pro sexuálně přenosné infekce.

Sexuálně přenosné infekce neboli STI (zkratka pochází z anglického názvu sexually transmitted infections) jsou taková infekční onemocnění, která se přenášejí převážně pohlavním stykem. Terminologická poznámka: Pro sexuálně přenosné infekce se používají rovněž označení sexuálně přenosné nemoci či pohlavní nemoci. Viz také infekce.

Přenos signálu je proces, při kterém je chemický nebo fyzikální signál přenášen nejdřív dovnitř buňky, a poté uvnitř buňky. Tento proces lze popsat jako řadu na sebe vzájemně navazujících událostí na molekulární úrovni, které nakonec vyústí v nějakou konkrétní buněčnou odpověď, změnu stavu buňky apod. Viz také inhibitory přenosu signálu, signální molekuly.

Signální molekuly jsou obecně látky, které přenášejí informace mezi jednotlivými buňkami mnohobuněčného organismu, tedy i lidského těla. Signální molekuly fungují jako ligandy, které se vážou na receptory nacházející se na cílových buňkách nebo uvnitř těchto buněk. Ve struktuře i funkci různých signálních molekul existují značné rozdíly. Co se týče struktury, složitost signálních molekul se pohybuje od poměrně jednoduchých látek (např. neurotransmitery) až po komplikované útvary (např. proteiny). Některé signální molekuly přenášejí signály na velké vzdálenosti (endokrinní signalizace), zatímco jiné působí lokálně, tzn. předávají informace mezi sousedními buňkami (parakrinní singalizace). Signální molekuly se navíc liší i způsobem, jakým účinkují na cílové buňky. Některé signální molekuly jsou schopny procházet plazmatickou membránou a vázat se na intracelulární receptory v cytoplazmě nebo v jádře; většina signálních molekul se však váže na receptory, které se nacházejí na povrchu cílové buňky. Viz také molekula, buněčná signalizace, přenos signálu.

Buněčná signalizace je vzájemná výměna informací mezi buňkami, která je většinou zprostředkována uvolňováním určitých látek rozpustných ve vodě, ale někdy i vzájemným kontaktem buněk, případně výměnou malých molekul či iontů skrze specializované spoje mezi buňkami. Viz také buňka, přenos signálu, signální molekuly, cílová buňka.

Selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu neboli SSRI (zkratka pochází z anglického názvu selective serotonin reuptake inhibitors) jsou léky, které se používají zejména při léčbě deprese. SSRI zabraňují tomu, aby byl serotonin přepravován ze synaptické štěrbiny zpět do váčků v presynaptickém zakončení nervové buňky; díky tomu je v synaptické štěrbině k dispozici větší množství serotoninu. SSRI se řadí mezi inhibitory zpětného vychytávání. Příklady SSRI jsou citalopram, fluoxetin apod. Viz také inhibitor, serotonin, antidepresiva.

Inhibitory zpětného vychytávání noradrenalinu a dopaminu neboli NDRI (zkratka pochází z anglického názvu noradrenaline and dopamine reuptake inhibitors) jsou léky, které se používají zejména při léčbě deprese. NDRI zabraňují tomu, aby byly noradrenalin a dopamin přepravovány ze synaptické štěrbiny zpět do váčků v presynaptickém zakončení nervové buňky; díky tomu je v synaptické štěrbině k dispozici větší množství noradrenalinu a dopaminu. NDRI se řadí mezi inhibitory zpětného vychytávání. Příkladem NDRI je bupropion. Viz také inhibitor, noradrenalin, dopamin, antidepresiva.

Inhibitory sinusového uzlu jsou léky, které se používají při léčbě srdečního selhání. Viz také inhibitor.